O ženách, které dělají to, co milují
Motorkářka Lenka radí ženám, jak správně kojit a k tomu si od ní můžete objednat sandálky pro bosé nohy
vložila 11.9.2018
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Motorkářka Lenka radí ženám, jak správně kojit a k tomu si od ní můžete objednat sandálky pro bosé nohy

Své podnikání odstartovala Lenka Samcová jako laktační poradkyně, boty ale začala šít nejprve pro vlastní potřebu kvůli problémům s chůzí. Lenka totiž nešije jen tak ledajaké boty, ale barefoot. Drží se tedy filosofie že zdravá noha by měla být co nejvíce bosá. Postupně si jejích výrobků všímali lidé z rodiny a okolí a první objednávky na sebe nenechaly čekat. 

Jaké byly vaše podnikatelské začátky Lenko?

Co se týká mého začátku podnikání, tedy impulzu k vyřízení živnostenského listu, nebyla to výroba barefoot sandálek, ale získání certifikátu laktační poradkyně. Jako máma jsem dlouho před rozhodnutím absolvovat kurz laktačního poradenství měla v mysli, že tu v okolí chybí určitý druh podpory, sdílení a porozumění v oblasti mateřství i kojení. Ženy nemají správné informace, na roli matky se nijak nepřipravují a společně s kamarádkou jsme se rozhodly tento druh podpory začít nabízet pod záštitou Míši Topinkové, která školí nové poradkyně, a dala této filozofii jméno Přirozené kojení.

Sandálky jsem v té době již vyráběla, ale pouze pro rodinu a kamarády. Výrobu barefoot sandálků jsem započala především proto, že se sama potýkám s menšími problémy s chůzí a chtěla jsem předejít tomu, aby měl jednou syn podobné potíže. Kdo BF zná, je seznámen také s cenami na trhu. Ty jsou velice vysoké a jako žena na mateřské dovolené si je nemůžu dovolit. Vyzkoušela jsem několik párů, fotky dala na sociální síť a první zájemci z řad známých na sebe nenechali dlouho čekat. Pak už to byla řetězová reakce. Během třech let přišla řada nových nápadů, vychytávek a změn ve výrobním procesu, ale záměr se nezměnil – držet cenu nízko a dělat lidem radost.

Ušít boty není jen tak. Jakým druhem jste začala? 

Nejprve jsme si koupily materiál napůl s kamarádkou, sešly se s dětmi a vyrobily si nejjednodušší druh BF bot, tzv. huarache sandály. Nosila jsem je celkem intenzivně a během týdne přišla na pár vylepšení, nápadů. Díky sociální síti se mi začali ozývat další zájemci z řad kamarádů či známých a jelikož jsem měla obavy začít přijímat peníze jen tak, rozšířila jsem živnost o výrobu bot. Dnes pro mě není problém ušít třeba svatební barefoot sandálky. (Viz. foto níže)


Pomohl vám na začátku někdo finančně?

V té době jsem byla obyčejná žena na mateřské a můj příjem byl 7 tisíc měšíčně, tedy mohu přiznat, že prvotní investici do materiálu schválil a poskytl můj muž. Jemu patří také dík za podporu a pár nápadů do začátku. Bez podpory rodiny se dá cokoliv dělat jen velmi těžko.

Jakou formu marketingu jste zvolila? Jak o sobě dáváte vědět zákazníkům?

Využívám sociální sítě, kde se dá bezplatně inzerovat. Dále mám se svou značkou Lebosa otevřený obchůdek na Fleru, kde může prodávat každý, kdo zboží sám vyrábí, kdo je originální a kreativní. Fler je svět handmade výroby. K žádnému spojení s jinými podnikateli dosud nedošlo, alespoň co se týká výroby sandálek. Aktivit mám více, např. již zmiňované laktační poradenství, kde jistá spojení jsou. Kamarádka je fotografka, při focení těhotných žen či novorozeňat doporučuje mé služby, pokud žena projeví zájem.

Takže se i nadále věnujete laktačnímu poradenství, tedy pomoci maminkám při problémech s kojením?

Ano a jsem za to propojení ráda, protože se tak Přirozené kojení dostává stále více do povědomí nových maminek a kojení tak zažívá malou renesanci. Kolegyně laktační poradkyně je také poporodní dula, má malou půjčovnu šátků a nosítek na nošení dětí. S ní spolupracuji velmi úzce, máme stejný záměr, podporu žen v mateřství a v kontaktu se svými dětmi. Vedeme spolu malou podpůrnou skupinku, kde se setkáváme společně se ženami a jejich dětmi, sdílíme si radosti i starosti, radíme, podporujeme, uklidňujeme. Je to taková malá komunita, návrat k dřívějším dobám.

Jaký byl zatím váš největší podnikatelský úspěch?

Za největší úspěch v jakékoliv oblasti mého působení považuji jednoznačně pozitivní zpětnou vazbu. Není pro mě větší potěchy, než když mě někdo pochválí a doporučí druhým. Ve výrobě sandálků mě těší vracející se zákaznice a jejich fotografie z dovolených. Zpětná vazba a spokojenost je to, co mě motivuje jít kupředu. Mám velké štěstí na lidi, s negativy jsem se zatím setkala snad jen kvůli malým komunikačním neshodám, které se vždy dají uvést na pravou míru. Radost mám také z nabídek na spolupráci, které jsem díky své píli a všestrannosti dostala.

S čím naopak v podnikání nejvíce bojujete? Co pro vás bylo zatím nejtěžší?

Nejtěžší je pro mě zorganizovat čas, skloubit práci s rodinou, domácností, zahradou a neposedným synkem, který zatím nechodí do školky. Syn a rodina jsou pro mě na prvním místě, podřizuji jim vše i za cenu toho, že pak vyrábím, uklízím či vařím dlouho do noci. Nedostatek času se dotýká i mé největší vášně, mého koníčka – motorky. Na ježdění mi nezbývá čas už vážně žádný.

Letos se celou „sandálkosezónu navíc potýkám s hledáním nových, vhodných materiálů. V zimě zkrachoval můj dodavatel kůží, před nedávnem se přestal vyrábět osvědčený druh podrážek. Není jednoduché najít stejně kvalitní alternativy a je to velmi vyčerpávající. Těžké je mnohdy vyrovnat se i se závistí. Tuhle vlastnost má jediný tvor na světě – člověk…

Kde vidíte sebe a své podnikání za rok?​​​

Rok je poměrně krátká doba, nedovedu si představit, jak bude moje podnikání vypadat za měsíc, kdy syn nastupuje poprvé do školky. Čeká nás teď zcela nové období, mezník, kde si budu muset práci zorganizovat, napasovat na míru synovi a manželovi, který pracuje na směny. Během září mě čeká vše nové a na otázku, kde vidím sebe a podnikání za rok mohu odpovědět pouze: „zeptejte se mě znovu před Vánoci.“ Představy a vize do daleké budoucnosti samozřejmě mám, jen mi obavy z nezdaru nedovolí je teď říkat nahlas. 

(Poznámka redakce: Barefoot přeloženo z angličtiny bosé chodidlo)

Fotky: archiv Lenka Samcová

 

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také