O ženách, které dělají to, co milují
Každá žena si zaslouží nosit originál, říká šperkařka Monsterance
vložila 8.11.2018
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Každá žena si zaslouží nosit originál, říká šperkařka Monsterance

MonsterAnce je česká umělkyně žijící v Německu, která ovšem tvoří své šperky i na cestách po celém světě. To, co dělá, je založené nejen na její osobitosti, ale podporuje jedinečnost v každé ženě, nositelce šperků, které MonsterAnce vytvořila. Tvoří šperky z nejrůznějších materiálů a vyrábí i nejrůznější mystické motivy, mezi její oblíbené patří draci. V rozhovoru prozradila, co ji inspiruje, proč se rozhodla jít právě touto cestou, i to, jaký je rozdíl mezi českou a německou umělecko-rukodělnou scénou.

Odkud se vzala Monsterance?

Monsterance je moje alter ego. Je to femme fatale, múza a umělkyně s neutuchající potřebou tvořit, pohybující se na alternativní scéně. Vdechuje život kamenům a přetváří je v draky, anděly a fantastické bytosti. Mým cílem je inspirovat a šířit osvětu, že každá žena si zaslouží nosit originál.

Tvým velkým inspiračním zdrojem jsou i temná, mytologická nebo magická témata. Jak se to ve tvé tvorbě projevuje?

Vše začíná u výběru materiálu. Nejraději tvořím z chirurgické oceli nebo mědi, které kombinuju s minerály a drahými kameny. Každý můj výrobek je malý střípek ze mě. S každým z nich strávím nejen několik hodin, když je vyrábím, žijí se mnou ale i několik týdnů. Některé si nosím v hlavě dokonce několik let. Čekají na ten správný okamžik – až na ně budu mít dost energie, anebo z úplně prostého důvodu, že na ně ještě není materiál. Čekám pak na ten správný kámen, do kterého mohu vtisknout svoji ideu. A takový proces se nedá uspěchat. To, že ráda zpracovávám temná a mytologická témata, vidím jako přirozený proces, protože každý žena je tak trochu čarodějka. (pozn. red.: směje se)

Vedeš kurzy výroby šperků – učíš lidi pracovat svým stylem, nebo jim ukazuješ techniky a už je necháš, aby se projevila jejich individualita?

Moje kurzy mají specifická témata a strukturu. Například na kurzu výroby náušnic představím svým účastníkům základní techniky, vysvětlím vše o materiálu – na náušnicové háčky používáme pouze hypoalergenní chirurgickou ocel, na tělo”, v případě náušnic pak můžou zvolit mezi ocelí nebo mědí, stejně tak si můžou vybrat kameny do šperku podle sebe. Vždy mám připraveno několik kousků na ukázku, kterými se mohou inspirovat. Ale finální podoba hotového výrobku už je na každém zvlášť, já pouze kurzem provázím a opravuji techniku. Nechávám už ale na účastnících a jejich fantazii, co si nakonec domů odnesou. Mnohdy to jsou krásné kousky a tvary, které by mě nikdy nenapadly. Každý jsme originál.

Navštěvují tvoje kurzy spíš ženy, nebo muži?

Z naprosté většiny to jsou ženy. Když už přijde nějaký muž, je nad míru interesovaný a věrný”, přihlásí se pak na několik kurzů za sebou a průběžně i zasílá fotky svých výrobků, které vyrobil doma a chce konzultace a dopilovat svoji techniku do dokonalosti. Ženy přicházejí spíše za odpočinkem, vezmou kamarádky, udělají si hezké odpoledne a ještě si domů odnesou šperk. Každý kurz je jedinečný a jeho atmosféra se odvíjí od jeho účastníků, v zásadě ale vidím tyto rozdíly mezi ženskými a mužskými návštěvníky.

Co nebo kdo tě inspiruje?

Příběhy. Báje a pověsti. Pohádky. A v neposlední řadě vlastní fantazie. Překračování vlastních hranic a vystoupení z komfortní zóny mi vždycky ukáže nové věci, nové pohledy na šperk, tvary, barvy… A taky vlastní sexualita a ty momenty, při kterých jsem na 100 % sama sebou a nemusím zaměstnávat hlavu, kdy nechám proudit svoje živočišné já.

Tvoříš na cestách, z lokálních materiálů – jak jsi se k téhle cestě dostala?

Vlastně náhodou. Minulé dva roky jsem hodně cestovala, a abych neměla absťák, tvořila jsem na cestách v různých zemích. Občas jsem potřebovala nový materiál, a tak jsem nakupovala místní minerály nebo dřevěné korále a tvořila z nich. Tenkrát takto vzniklé šperky ještě neměly pevný koncept, ale daly základ nové kolekci Šperky na cestách.

Máš v tom, co děláš, hodně podpory svého okolí, nebo sis svou cestu musela vybojovat?

Vyrábění čehokoliv je mojí součástí už od dětství. Tenkrát jsem to ještě tak nevnímala, ale je to moje forma meditace, která je každopádně zakořeněná skoro v každém z nás, jen si vzpomeňte, jak babičky po večerech háčkovaly nebo dědové v garážích něco kutili. Snažím se lidi přivést zpátky k manuální práci, aby sami neměli strach tvořit. Bohužel často slýchám to bych já nezvládla” nebo to neumím”. Každý je schopný něco krásného vytvořit. Pro to, abych tvořila, nepotřebuju podporu svého okolí, proti tomu snad nemůže ani nikdo nic mít. A pokud ano, je to jeho problém.

Záleží ti nejen na tom, co děláš, ale i z jakých zdrojů. Je pro tebe důležité, z jakých materiálů, odkud pocházejí, za jakých podmínek vznikly? Jakých zásad se držíš?

Samozřejmě. Snažím se používat co nejlokálnější zdroje či alespoň nakupovat u ověřených prodejců. A v případě mnoha minerálů to, bohužel, ani nijak nejde, protože se prostě u nás netěží.

Navazuješ spolupráce s jinými tvůrci nebo umělci?

Moc ráda. S radostí spojuju síly a kreativitu s jinými umělci, jestli myslíte, že můžeme jakýmkoliv způsobem navázat spolupráci, napište mi. Nedávno jsem na veletrhu kamenů potkala jednoho umělce, který loví kameny přímo v místních řekách, a pak je brousí. Divili byste se, kolik krásy je schované v jednom kýblu bahna ze dna řeky. Spojíme své síly, on bude zákazníkům brousit přesný tvar kamene, a já je pak dál zpracuju ve šperk.

Může se, podle tebe, naučit skutečně každý tvořit šperky? Nebo to chce nějaký speciální talent?

Dělat rukama umí úplně každý. To jen dnešní doba nám dává příležitost nemuset pracovat manuálně, ale potřeba tvorby se skrývá v každém z nás, na to nepotřebujeme žádný talent. To, že to pak jde jednomu lépe než druhému, je věc jiná. Já lidi ve svých kurzech provázím od začátku do konce tak, že si opravdu každý domů odnese hezký šperk.

Poslala jsi šperky ženám po světě a ony ti je posílají na fotkách z nejrůznějších zajímavých míst. Jak jsi na to přišla? A jak to funguje?

Na svém Instagramu a Facebooku zveřejňuju fotky Šperků na cestách. Původní idea se zrodila při mém vlastním cestování, kdy jsem si domů odvážela šperky, které se vlastně zrodily v jiných zemích z tamějších zdrojů. Teď jsem rozeslala dvě desítky handmade šperků nomádkám na cestách, které je vyfotí na zajímavých místech a dotvoří k nim individuální příběh. Celou akci můžete pak sledovat pod hashtagem #monsterance a #sperkynacestach. Do konce roku by základ kolekce měl být kompletní. Celá kolekce se pak bude samozřejmě rozrůstat dál podle mých vlastních cest.

Na jakých zajímavých místech jsi tvořila? Jaká místa tě inspirovala?

Je jich hodně. Každé místo je inspirativní a každé má svoji energii, která ale působí na každého jinak. Proto si každý to svoje místo musí najít sám. Líbilo se mi v Jeruzalému, Pise, Hong Kongu, Tbilisi, Sant Petersburgu, Oslu, Helsinkách, ale i v Dolním Újezdě.

Kolik šperků už jsi za svůj život vytvořila?

Za těch 15 let skoro dennodenní tvorby? Asi 5 475, plus mínus.

Žiješ v Německu. Jaké jsou podle tebe rozdíly mezi českou a německou rukodělnou, nebo spíš uměleckou scénou?

Německo se stalo mým druhým domovem. Největší rozdíly vidím v tom, že tu lidé dokáží ocenit a dobře zaplatit řemeslnou práci. Což je ale dobrý signál, protože to k nám také brzy přijde. V Čechách mám občas pocit, že lidé chtějí věci co nejlevněji. Ty pak putují z masové výroby přes půlku kontinentu a nevydrží ani do příští generace. Já se ale raději držím hesla: Nejsem tak bohatá, abych kupovala levné věci.”

Pomocí šperků se snažíš podpořit individualitu a osobnost, nebo dokonce osobitost každé z žen. I tvá značka je založená na ženě – femme fatale. Jak se ti v tom daří?

Monsterane je značka pro ženy, které ocení nošení originálu a nebojí se vystoupit z řady. Žádný z mých individuálních šperků nevznikne dvakrát. Zákaznice mi můžou poslat fotku svých šatů a nechat si k nim udělat brož na míru. Nebo třeba zaslat kamínek z dovolené, a zhmotnit tak své vzpomínky a mít je stále při sobě. Úplně nejraději pak tvořím velké draky, kteří si vás omotají kolem prstu. Teda spíše vy je kolem krku. Takový šperk je pak nejlepší kombinovat s jednoduchými šaty, malými černými nebo třeba černými korzetovými. Zaručeně tím strhnete pozornost, ať už na plese nebo odpolední schůzce. A to vyžaduje určitou odvahu. Vystoupit z davu a být jiná.

Je něco, co bys chtěla vzkázat nebo popřát čtenářkám? 

Nebojte se tvořit a nosit originály, protože vy si to zasloužíte. Podporujte malé umělce a drobné živnostníky, ať nám to tu všechno nepřevezmou velké korporace. Najděte si ve svém okolí svého farmáře, svoji švadlenu anebo pekaře. Podporujte lokální a řemeslnou tvorbu.

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také