Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Andrea překonala těžkosti života a své zkušenosti předává dál prostřednictvím svého podnikání
vložila 18.5.2018
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Andrea překonala těžkosti života a své zkušenosti předává dál prostřednictvím svého podnikání

Co je v domě, není pro mě – tedy heslo, kterého se Andrea Gawron vehementně držela. Ovšem jen do té doby, než potkala svého o dvanáct let mladšího manžela, kterému byla nadřízenou. „V tomto případě se mi moje předsevzetí nepodařilo dodržet. A jsem za to moc ráda,“ říká s úsměvem jednačtyřicetiletá maminka dvou kluků. Dnes je naprosto šťastná – ve vztahu i v práci. Ale k tomu vedla náročná cesta. Díky ní však může předávat své zkušenosti z pozice koučky.

Prvním životním milníkem, který Andreu formoval k současné práci, byl sen z dětství o dráze vrcholové sportovkyně. Věnovala se házené a jejím cílem byla reprezentace. Bohužel zasáhlo zranění, a tak se profesionální cesta odklonila jiným směrem. Právě házená jí však dala základ. „Vždy jsem v sobě měla nějakou přirozenou autoritu, která mi pomáhala jako kapitánce týmu. Automaticky jsem se dostávala do pozice vůdce, aniž jsem o to musela bojovat, a ta role mě v dětství hodně stresovala. Uvnitř jsem byla velmi stydlivé dítě a musela jsem se učit stydlivost a nervozitu odbourávat,“ podotýká.

 

Dalších dvacet let se věnovala businessu, dlouhá léta se pohybovala v hodinářském odvětví, pracovala s prestižním a luxusním zbožím. Měla možnost pracovat v malé a středně velké firmě i ve velké korporaci.Stále komunikovala s lidmi, vedla týmy, připravovala prezentace pro novináře, školení pro prodejní personál, klienty a organizovala různé eventy. Všechny tyto pracovní zkušenosti se jí hodí i v koučinku. Ovšem k němu Andreu posunuly hlavně osobní těžkosti.

Druhým silným životním milníkem byl rozpad prvního manželství. „Sice nevyšlo, ale hrozně moc mi ten vztah dal a posunul dopředu. S bývalým manželem jsme velmi dobří přátelé a jsem moc hrdá na to, že to dokážeme. A toto jsou přesně ta rozcestí, která nás mají někam posouvat. Byla jsem několikrát postavena před životní zkoušky, které mě nejdříve totálně vyčerpaly, ale neskutečně posunuly nebo mě udělaly silnější.“

Tou další životní ránou bylo vážné onemocnění tatínka. „Když taťkovi diagnostikovali rakovinu plic a oznámili nám, že má tři měsíce života, tak se mi sesypal svět. Ale musela jsem tu pro něj fungovat. A tady jsem poprvé měla možnost poznat, jaké to asi je mít svého kouče. Moje teta, jeho sestra, mi pokládala velmi věcné otázky, čímž na mě nevědomky fungovala jako kouč a pomáhala mi se posouvat dál. Nakonec to byly nejlepší a úžasné tři měsíce, které jsme spolu s taťkou strávili.“

Nejen tyto tři zkušenosti Andreu stále blíže posouvaly k profesi koučky. Poslední kapkou bylo vnitřní zklamání vůči matkám na rodičovské dovolené. Andrea toužila pracovat. „Své děti miluju, ale po obou porodech jsem se chtěla vrátit do práce. V prvním případě jsem dostala výpověď pro nadbytečnost. V druhém případě jsem pracovala den do porodu a měla dohodu, že se po dvou měsících vracím. Nakonec jsem skončila bez práce. Byl to očistec a bylo to pro mě také náročné z pozice ženy, která se stala samostatnou a najednou je na mateřské a závislá na svém muži.“

Nic z toho Andreu nepoložilo. Sebrala síly, absolvovala školu koučinku a dnes dělá to, co ji baví a naplňuje. „Já sama jsem strůjcem svého života, já sama se limituji svými „kdyby a co by“, strachem z něčeho a nějakým očekáváním,“ radí ostatním ženám v podobné situaci. „Pokud bych neměla možnost si prožít všechny tyto zkušenosti a situace, nebyla bych připravená a asi bych vůbec nepřemýšlela o tom, že budu koučem,“ říká a dodává: „Jiné potřeby má žena, která se právě rozhoduje a hledá záměr podnikání, a jiné má žena, která řeší své potíže, s kterými si neví rady. Obecně je důležité vždy se zastavit a podívat se na situace z jiného pohledu, hledat jejich řešení. Tady kouč může pomoci vidět danou situaci z jiných pohledů a umožnit první krůčky jinou cestou,“ podotýká s tím, že pokud klient chce, tak to funguje.

Práce s lidmi a doprovázení na jejich cestě se Andree stalo posláním. „Ta energie s klienty a být u toho, když si začínají uvědomovat nové věci, myšlenky, chování a změna začíná být i vidět a dokonce je vnímána i jejich okolím. To mně dodává novou energii a ten vnitřní smysl.“ Stále však na sobě pracuje. Ráda by získala mezinárodní certifikaci u ICF (International Coach Federation), což ji jako kouče posune na vyšší úroveň.

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také