Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Smutná statistika. Týrání u nás zažívají desetitisíce dětí
vložila 2.11.2019
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Smutná statistika. Týrání u nás zažívají desetitisíce dětí

Týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v Česku každoročně přibývá. Ročně je hlášeno kolem 9 tisíc případů. Odhaduje se, že skutečný počet je 10x vyšší. Ročně dokonce na následky špatného zacházení několik dětí zemře. Alarmující je, že fyzického, psychického a sexuálního násilí se přitom na dětech nejčastěji dopouští někdo z rodiny dítěte nebo z jeho nejbližšího okolí.

Dětské krizové centrum (DKC) už 25 let pomáhá dětem trpícím syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tzv. syndrom CAN: Child Abuse and Neglect). Nejčastěji řeší případy sexuálního zneužívání dětí (25 %), násilí souvisejícího s rozvodem rodičů (22 %) nebo ohrožujícího chování dospělých (20 %), například z důvodu alkoholismu či drogové závislosti či jako důsledku gamblerství.

Případy násilí páchaného na dětech

  • Sexuální zneužívání: 25 %
  • Rozvodová problematika: 22 %
  • Ohrožující prostředí: 20 %
  • Fyzické týrání: 8 %
  • Psychické týrání: 2 %
  • Jiná problematika: 23 %

Zdroj: Dětské krizové centrum

„Valná většina případů zůstane skryta. Sexuálním zneužíváním jsou dnes ohroženy děti už ve věku 3 až 6 let. Dle statistik Dětského krizového centra jsou pachatelé sexuálního zneužívání osoby z rodiny (62 %) a lidé z blízkého okolí (27 %). V případech fyzického týrání se dokonce jedná o členy rodiny v 93 % případů a u psychického týrání to je 94 %. Nahlášených a řešených případů každoročně přibývá. Musíme velmi šetrně pracovat nejen s oběťmi, ale i s celým rodinným systémem, protože jakýkoli necitlivý krok může mít zdrcující vliv na celou rodinu,“ shrnuje pětadvacetiletou praxi Zora Dušková, klinická psycholožka a ředitelka DKC.

20. listopadu 1989 byla přijata Valným shromážděním OSN Úmluva o právech dítěte, mezinárodní konvence stanovující občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí. Česká republika implementovala Úmluvu o právech dítěte do svého právního řádu v roce 1991 na základě zákona č. 3/1993 Sb. Ratifikací Úmluvy o právech dítěte přijala povinnost zařadit ji do svých legislativních norem a dbát na dodržování zásad uvedených v Úmluvě. Zároveň se zavázala, že každých pět let podá podrobnou zprávu Výboru OSN pro práva dětí o stavu dětské populace a naplňování dětských práv.

„Je zarážející, že ač opakovaně Výbor doporučuje ČR ustanovení nezávislého dětského ombudsmana, ČR nadále chybí nezávislý orgán monitorující realizaci Úmluvy. Pracovníci Dětského krizového centra dlouhodobě chrání a prosazují práva svých dětských klientů. Nadále je však zjevné, že dětská práva v ČR zůstávají na okraji pozornosti zúčastněných subjektů,“ reaguje Veronika Andrtová, zástupkyně ředitelky DKC.

Foto: Shutterstock

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také