Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Které profese jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření
vložila 11.3.2020
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Které profese jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření

Pojem syndrom vyhoření (z anglického burn-out) se u nás neobjevuje dlouho, o to intenzivněji se o něm v poslední době mluví. Souvisí s orientací na výkon a postihuje každého pátého z nás. Apatie, pocity zbytečnosti, únavy, ztráty perspektivy, nemusejí totiž ve skutečnosti být výkyvy nálady či únava.

K syndromu vyhoření se člověk dopracuje postupně a nenápadně – začíná to únavou, ztrátou zájmu, vnitřním napětím, konflikty v práci i rodině. Potom následuje apatie, nechuť k lidem a dění okolo, vyčerpání, nezájem, úzkostné stavy, nespavost. To vše může být provázeno bolestmi celého těla, nechutí k jídlu. Člověk ztrácí výkonnost, propadá beznaději, ztrácí schopnost se radovat.

Netýká se i vás?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neuropsychiatrická onemocnění mezi největší zdravotní rizika současnosti, a proto překlasifikovala syndrom vyhoření na nemoc.

V nedávném průzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedlo dokonce 34 % dotázaných, že pociťují fyzické příznaky vyhoření, zejména vyčerpání; 32 % respondentů trápily psychické symptomy, jako je neschopnost soustředit se, poruchy paměti či deprese.

Policisté i mámy na mateřské

Syndrom vyhoření spojujeme nejčastěji s manažerskými posty – zde jde o výše zmíněnou orientaci na výkon, snahu dosáhnout co nejlepších výsledků. Postihuje ale lidi ve všech profesích, mezi nejohroženější patří podle lékařů zejména pracovníci ve zdravotnictví, sociální pracovníci a učitelé, záchranáři, hasiči či policisté.

Prostě ti, jejichž profese vyžaduje opakovanou bezprostřední a intenzivní komunikaci s okolím, navíc se často konfrontují s bolestí, úrazy, smrtelnými stavy, případně emotivně vypjatými situacemi.

Trochu překvapivě vyhoření postihuje poměrně často matky pečující o malé děti, jejichž aktivita se smrskne na neustále opakované činnosti bez reálné vidiny jejich konce.

Foto: Shutterstock

Autorka: Nikola Strnadová

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také