Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Klasické vs. biopotraviny: Opravdu se je vyplatí kupovat?
vložila 15.9.2019
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Klasické vs. biopotraviny: Opravdu se je vyplatí kupovat?

Zkratka bio se poslední dobou objevuje snad na každém rohu a je neustále skloňována v médiích. Co přesně ale tato tři písmena znamenají? Jaké potraviny si vlastně vkládáte do košíku, když sáhnete v obchodě po obalu se zeleným biolistem nebo biozebrou? 

Rozdíly mezi bio a klasickými produkty jsou značné, ale nenechte se zmást, že je nerozeznáte na první pohled. Výhody biopotravin se totiž ukrývají hlavně v jejich obsahu.

Biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství. Plodiny nejsou zatížené průmyslovými hnojivy ani pesticidy a zvířata mají dostatek péče, krmiva i prostoru pro život. Výrobky tohoto typu jsou označené logy, která smí používat vždy jen ti producenti, kteří dodržují legislativní zásady ekologické produkce. Jak se ale taková pravidla promítnou do podoby a složení výrobků v obchodních řetězcích nebo na trzích a proč dát biu přednost?

Myslí na budoucnost

Kromě toho, že ekologické zemědělství využívá přírodních procesů, nevyhýbá se ani moderním agrotechnickým postupům. Základem hospodaření je péče o půdu a střídání plodin, které se vzájemně dobře doplňují. Z polí v režimu ekologického zemědělství se do vody nevyplavují žádné pesticidy, půda je živá, plná humusu, žížal a přirozených mikroorganismů. Díky této kombinaci zůstává hospodaření šetrné k životnímu prostředí a pomáhá jej zachovat pro budoucí generaci. Pracuje s obnovitelnými zdroji a souzní s přirozeným koloběhem živin.

Sbohem, chemie

Mezinárodní a státní legislativa ukládá ekologicky hospodařícím zemědělcům přesná pravidla, která zamezují znečišťování a zatěžování přírody. Hnojení musí být prováděno ekologicky pomocí hnoje hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením – prostě tak, jak se to dělalo po tisíce let zpět. Přebujení plevelu se zamezuje střídáním plodin, vhodnou volbou a sousedstvím druhů či mechanickým ničením (např. pletím). Vzduch, voda a půda tak zůstávají uchráněny od chemikálií, které tak nezasahují ani do potravního řetězce.

Přirozenost a chuť

Výroba biopotravin vylučuje použití umělých ochucovadel, barviv, zlepšovadel vůně, chuti či konzistence. Trvanlivosti se dosahuje přírodní cestou pomocí soli, česneku nebo sušením. Pokud tyto metody nestačí, je třeba se smířit s faktem, že přirozenou cestou v některých případech nelze docílit nesmyslně dlouhých lhůt trvanlivosti a že například bio jablko nebude mít voskově lesklou slupku, tato chemická úprava totiž v ekologickém zemědělství není povolená. Zejména ovoce a zelenina v bio kvalitě tak leckdy nedosahuje požadovaného perfektního vzhledu, tento nedostatek ale lehce dožene plnou chutí a vůní, kterou si pamatujeme ze zahrádek našich babiček, a k zahození není ani fakt, že neobsahují žádná rezidua pesticidů.

Zvíře není věc!

V ekologickém zemědělství jsou zvířata považována především za živé tvory s vlastními potřebami. Samozřejmostí je dostatečný výběh a pastva zajišťující přirozený kontakt s přírodou. Každé zvíře má nárok na svůj životní prostor a slunce. Mláďata jsou u matek ponechávána delší dobu, nejsou používány žádné regulátory růstu ani přípravky k synchronizaci říje či preventivní léčení antibiotiky. Legislativa také vymezuje, čím mohou být zvířata krmena. V ideálním případě lokálním krmivem, které musí samozřejmě pocházet vždy z ekologického zemědělství.

Pod dohledem

Postupy ekologického zemědělství reguluje evropská a národní legislativa. Pravidelné kontroly na všech stupních od výrobců až po obchodníky zajišťují dodržování předpisů. Každý, kdo chce své produkty označovat jako bio, musí podepsat smlouvu s některou ze státem pověřených kontrolních organizací a zaregistrovat se do systému ekologického zemědělství u Ministerstva zemědělství. Ti, kteří splní dané požadavky, získají certifikát až na 15 měsíců. Jedině s ním mohou značku používat.

Jak je poznat

Po čem se tedy v obchodě dívat, až budete shánět potraviny v bio kvalitě? V případě balených produktů sáhněte po těch s takzvaným biolistem, který musí mít všechny biopotraviny z Evropské unie společně s číselným kódem kontrolní organizace a označením původu zemědělských surovin.

Produkty vyrobené v České republice musejí navíc nést také národní logo v podobě biozebry. Ekologický původ nebalených potravin prodejce dokládá certifikátem, který vydává kontrolní organizace. Doklad se předkládá na vyžádání. Co tedy nemá zebru nebo lístek (případně oboje), rozhodně není bio. Ať už vám prodejce zkouší tvrdit cokoliv jiného, bez patřičného označení se jedná pouze o marketingové řeči.

Foto: Shutterstock

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také