Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Bolest hlavy není vždy migréna, tak jak ji tedy poznat
vložila 10.9.2019
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Bolest hlavy není vždy migréna, tak jak ji tedy poznat

Migréna se od pradávna vyskytuje ve všech civilizacích. Trpěli jí Caesar, Kant i Freud a i dnes ji na vlastní kůži zažívají miliony lidí na celém světě. Všechny příznaky migrény – její periodičnost, souvislost s charakterem člověka, jakož i emoční a tělesné projevy – byly zřetelně popsány již ve 2. století n. l. Jak běžná (tenzní) bolest hlavy, tak migréna jsou nepříjemné stavy a patří mezi nejčastější problémy, s nimiž pacienti navštíví praktického lékaře, neurologa nebo internistu.

Podle mezinárodní klasifikace lze bolesti hlavy dělit na skupinu primárních a sekundárních bolestí. U primárních bolestí neexistuje žádná vyvolávající příčina ani žádné onemocnění, které by bylo s bolestí hlavy v přímé souvislosti. Sekundární bolesti hlavy mají naopak prokazatelnou příčinu a jsou příznakem nějakého organického onemocnění, úrazu hlavy nebo krku, nebo jsou vyvolané například chemickými látkami.

Není bolest jako bolest

Z hlediska výskytu výrazně převažují primární bolesti hlavy. Řadíme mezi ně tenzní bolest hlavy, migrénu nebo například méně častou tzv. clusterovou bolest hlavy.  Výskyt primárních bolestí hlavy s věkem klesá, sekundárních bolestí hlavy naopak přibývá. Vždy je ale nutné odlišit primární bolest hlavy od sekundární, která může znamenat zdravotní problém, nebo dokonce ohrožení na životě.

Tenzní bolest hlavy postihne někdy během života až 80 % lidí, a to jak ženy, tak muže.

Jedná se o tupou tlakovou, někdy svíravou bolest na temeni, ve spáncích nebo v čele. Provází ji pocit přecitlivělosti až pálení na temeni a zvýšené napětí šíjových svalů a svalů v oblasti lebky. Záchvaty trvají minuty až dny. Nejčastější příčinou jsou psychické faktory, jako je například stres, přepracování či nedostatek odpočinku.

Tyto bolesti mají odlišný charakter než migréna – tenzní bolest není tak silná a neznemožňuje vykonávat běžné denní aktivity. K bolesti hlavy může vést i nedostatečný příjem vody.

Jak poznat migrénu

Migréna je oproti tomu charakterizována jako ostrá, pulzující bolest střední nebo těžké intenzity. Obvykle trvá 4–72 hodin, ve většině případů je provázena nevolností, ve 30 % pak zvracením a řadou dalších nepříjemných příznaků.

Součástí záchvatů je také přecitlivělost na zevní podněty – světlo, hluk nebo pachy. Migrenóznímu záchvatu u zhruba 20 % pacientů předchází tzv. aura, která ovšem může přetrvávat i ve fázi bolesti. Nejčastější bývá aura zraková ve formě rozmazaného vidění, jiskření či různých svítících obrazců, nebo naopak výpadku zorného pole.

Méně se vyskytuje aura sluchová (zvonění v uších, pískot, oslabený sluch), čichová (pachy typu kouř, spálenina), mravenčení či brnění v končetinách nebo v obličeji, výjimečně i poruchy řeči či ochrnutí. Při migréně se může vyskytnout jediný typ aury nebo jejich kombinace. Mechanizmus vzniku migrény je komplexní, zahrnuje genetické, anatomické, fyziologické a farmakologické faktory působící v mozku. V řadě případů lze určit spouštěče migrény – od hormonálních změn přes stres, atmosférické vlivy, poruchy spánkového režimu, dietní chyby až po senzorické podněty. Je známo, že migréna se v některých rodinách vyskytuje po několik generací v širokém příbuzenstvu (až 70 %). Ženy jí trpí zhruba třikrát častěji než muži.

Foto: Shutterstock

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také