Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Mozaika je plná možností a svobody, říká umělecká mozaikářka Pavlína Pecko
vložila 16.10.2020
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Mozaika je plná možností a svobody, říká umělecká mozaikářka Pavlína Pecko

S nádhernými mozaikami Pavlíny Pecko jsem se seznámila v rámci výstavy umění v pražských Holešovicích asi před rokem. Tenkrát jsem zůstala v oněmění zírat na nápaditá propracovaná díla rozbitých hrníčků, talířků a korálků všech tvarů a barev a přála si být také tak šikovná a invenční jako ona.

S Pavlínou samotnou jsem se poprvé osobně potkala o rok později na hrnčířských trzích. A že to bylo setkání! Drobounká blondýna s tak obrovskou energií, že by vám jen svou přítomností dobila mobil v kapse. Veselá, přímá, obětavá, moudrá a skromná umělkyně.

Kdy ji napadlo věnovat se starému řemeslu mozaikářství a jaké byly začátky podnikání v uměleckém oboru, jsme si povídaly v jejím branickém ateliéru.

Pavlíno, vím o tobě, že nejsi studovanou umělkyní. Co tě přivedlo k mozaice?

Před více než 20 lety kultovní pořad Receptář s Přemkem Podlahou, který mi ukázal, jak si vyrobit mozaikový květináč. Od základní školy jsem milovnice kaktusů a sukulentů, a tak jsem se vrhla na své dva první květináče, které mám dodnes. Poté začalo hledání čehokoliv, co by se dalo mozaikou přetvořit, a tak se tuto techniku rovnou v praxi naučit, poněvadž v té době žádné kurzy nebyly. Dřív jsem považovala za handicap nevlastnit ten “papír” o mém výtvarném vzdělání. Dnes to vnímám z jiného úhlu pohledu a jsem ráda za cestu samouka, kdy jsem mohla svobodně zkoušet různé techniky bez pravidel, limitů, známkování v čiré radosti, jen tak intuitivně.

Prohledala jsem profily různých mozaikářů, ale nikde jsem nenašla tak originální řešení dekorace jako máš ty. Jak tě napadlo používat talíře, pokličky či hrnečky pro své mozaiky?

 Obraz vytvořený na workshopu účastnicí Lucií Asenovou

V tom je vtip nápadu, protože tě opravdu napadne, až přepadne, naráz a nečekaně. Jsem nápady atakována pořád. Někdy není pro mne lehké si z tolika nápadů vybrat. Mozaika mě baví právě pro tu možnost a svobodu, že ji můžeš skládat, z čeho chceš. Když se mi objeví nějaký předmět v rukou, okamžitě se mi rozsvítí kontrolky, které vyhodnocují, jak by daná věc vypadala a fungovala v mozaice. Někdy mám pocit, že je to na hraně autismu, vášně až obsese.

Kde vlastně sháníš materiál pro své mozaiky?

Všude kam se hnu. Část ke mně přichází sama od lidí, kteří neradi vyhazují, tak jako já. Jsem vášnivá sběratelka všeličeho. Blešáky, vetešnictví, antikvariáty nebo bazary pravidelně navštěvuji od nepaměti, abych nabažila své smysly i nesmysly. Jen tak něco nevyhodím a uvažuji, jak by se daná věc mohla použít nebo přetvořit. Udržitelný design nebo upcyklace mi dává smysl, a to je moje cesta - být zodpovědná za to, kolik odpadu po sobě zanechám a jakou životnost mají mé výrobky.

Vkus i možnosti lidí se za posledních 20 let hodně posunuly. Je dnes těžké prosadit se jako umělkyně? 

Je to o postoji. Jsem přesvědčena, že když něco děláte s láskou, nadšením, poctivě a v pravdě, prosazování se děje samo, ať děláte cokoliv. Baví mne, když umělecký předmět má svůj účel, a ještě k tomu je hravý a s vtipem. Jsem praktická a užitému umění říkám umění prožité, aby člověk byl v kontaktu s předmětem denní spotřeby a ten ho povznášel.

Tvoříš mozaiky i na zakázku podle přání klienta?

Ano. Během zakázkové výroby mě baví se naladit na člověka, rodinu, interiér, celkovou atmosféru a přání zákazníka a podle toho dotvářet něčí domov a být toho součástí. Je milé, když tvořím mozaikovou zeď či podlahu a rodinní příslušníci se přidají, aby také měli alespoň kousek mozaiky té své i se vzkazem pro budoucí generace.

Ve svém ateliéru v Braníku pořádáš worshopy. Jaká je nejčastější reakce účastníků, když vidí, jak pracná výroba mozaiek je?

Mozaiku nejde nijak urychlit a potřebuje drahocenný čas, kdy si dovolíte se do ní ponořit, uvolnit se a na oplátku vám ona dá klid na duši, ryzí radost z tvorby společně s dávkou vytrvalosti a trpělivosti. Většinou první reakce bývá překvapení, jak rychle u mozaiky letí čas. Následuje druhé prozření a to, jak se uvolnilo právě oné přehlcené mysli v dnešní uspěchané době. Poté vidím rozzářené oči s údivem, kdy se na chvíli to hravé vnitřní dítě v nás probudí a je šťastno. A přestože je mozaika pracná, náročná a výsledek není hned, ten nádherný pocit z procesu a následně vytvořeného vlastního díla stojí za to!

Seznam worshopů najdete ZDE

Máš v ateliéru nějaký kus, který bys neprodala za žádnou cenu?

Je to mé zrcadlo Universe o průměru 90 cm, na kterém jsem pracovala půl roku. Je to jediná věc, ke které mám tak ojedinělý vztah, že prostě nejde prodat. Je z velmi vzácných korálků, kabošonů a knoflíku, které se už nevyrábí a které jsem dlouhá léta sbírala. Ráda se něj dívám a děkuji Vesmíru, že mám tak překrásnou práci.

Během našeho povídání přišlo do ateliéru nakouknout asi 10 lidí z okolí. Někdo jen tak pozdravit, jiní dobýt se energií, kterou je ateliér Pavlíny Pecko prostoupený, klienti se zájmem o koupi… Génius loci místa a především osoby Pavlíny Pecko prostě pozře, v tom dobrém slova smyslu, každého, kdo má smysl pro krásu, upřímnost a přátelství.

Autorka: Lucie Asenová

Foto: archiv Pavlíny Pecko, Lucie Asenová

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také