Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Metody potřebné k fungování v digitálním světě aneb jak na agilní vývoj na dálku
vložila 30.11.0001
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Metody potřebné k fungování v digitálním světě aneb jak na agilní vývoj na dálku

Co se skrývá za oponu organizace postavené na principech flexibility, svobody rozhodování, důvěře, zodpovědnosti a samozřejmě respektu (ke kolegovi, klientovi, sobě samému) neboli Flat Organization, práci odkudkoli neboli Remote Office a využití interaktivního prostředí softwaru vyvinutému speciálně pro projektové řízení neboli Agile Method? Jednoduchá odpověď by byla: Business Process Management (BPM)!

 

Záměrem článku není sepsat  akademickou práci na téma agilní metodiky, nýbrž poukázat na přínos používání metod vyvinutých především pro technické organizace v těch netechnických – kreativních, např.: jak virtuálně funguje tým PR agentury Pyxis.

Agilní metodika obecně

Jedná se o techniku řízení projektů, která dokáže reagovat na změnu požadavků v průběhu vývoje. A to třeba za využití softwaru Attlasian a jeho produktu JIRA (opět využíváno především v technologických společnostech, nicméně přínos pro ne-tech  digi společností je enormní). Jedná se o metodu řízení, která vznikla v 70. letech minulého století. Je založena na definici a struktuře projektu a jeho dílčích částí, spolupráci jednotlivých členů samostatného pracovního týmu a samozřejmě na kvalifikovaném vedoucím týmu s dobře promyšleným BPM.

Základní metodiky Agile jsou Kanban a Scrum. Tým Pyxis vychází z agilní metodiky Kanbanu, součástí jsou také krátké ranní meetingy Daily Stand-Up a dvoutýdenní Sprinty, které jsou upravené i k požadavkům PR agentury. Jedná se o předem stanovený časový úsek, ve kterém má pracovní skupina vykonat stanovené úkoly, na které navazují další kroky. Jinými slovy rozdělíte projekt na dílčí části, doplníte mezi nimi vztahy (předcházející, navazující, vyplývající, apod.), délku trvání či časovou náročnost, kdo je zodpovědný za dodání úkolu a tak dále. Záleží na oblasti, ve které se pohybujete. IT doplňuje případně story points, fix version, components apod.

Důležité je vždy pochopení podstaty projektu neboli definition of done, cíle, jednotlivých kroků procesu a kdo je za daný úkol zodpovědný neboli assignee, kdo jej vykonává, to vše pod jasným pravidlem “dělat to, co umím nejlépe”.

Příklady projektů a jeho dílčích fází

  • Rozdělení projektů např.: epic, story, sub-task.
  • Jednotlivé fáze např.: backlog, to do, in process, review, done.
  • Evaluace a reporty v JIRA jsou automatické, záleží ovšem na zodpovědném vyplňování dat/ hodnot týmem.
  • Součástí agilního projektového řízení by měla býti wiki dokumentace, neboli základní podklady sumarizující podstatu a cíle projektu. Např. Attlasian nabízí pro účely dokumentace Confluence.

Výhody virtuální kanceláře

  • Flexibilita
  • 24/7 přístup k projektům
  • Přehlednost
  • Strukturovanost

Nezbytnosti potřebné pro fungování virtuálního týmu

  • Zodpovědnost
  • Sounáležitost s týmem
  • Schopnost samostatně pracovat
  • Kvalita nad kvantitou
  • Správně položené dotazy – klíč k řešení situace

Nástrahy virtuální kanceláře

  • Nedostatek všeho výše vyjmenovaného včetně respektu a motivace celého týmu i jednotlivců.

Mítinky

Pro projektové manažery nebo lidi pracující v IT je Stand-Up naprosto běžným nástrojem. V současné době však proniká i do netechnických firem. Především pro organizace běžící na digitální platformě je naprosto nepostradatelnou součástí pracovního dne. Jedná se o rychlé obeznámení: co se ne/podařilo a kde je potřeba vyřešit nastalou situaci. Ideální načasování je na počátku pracovního dne, osobně i virtuálně.

Pozn.: Tým Pyxis na striktně krátkých a jasných mítincích netrvá. Občas zabíhá do jiných rovin, nicméně vede Stand-Up maximálně ve čtyřech lidech daného týmu (každý projekt má stanovený svůj vlastní čas), tedy si může dovolit bavit se déle a šířeji.

 

Dalším druhem virtuální či osobní schůzky týmu bývá např.: plánování, rychlý brainstorming, retrospektiva a rubber/ plastic duck (opět terminologie vypůjčená od systémových inženýrů tzv. rubber duck debugging metoda). Jedná se o metodu, která Vám sofistikovaně pomůže vyřešit moment, když už nevíte nevíte kudy kam. V takové chvíli nahlas popíšete danou situaci právě plastové kačence. Bez nadsázky se jedná o velmi oblíbený a fungující postup kontroly.  Hlasité předčítání a definování problému funguje. Neboť jakmile se slyšíte, uvědomíte si, že například neděláte to, co jste původně zamýšleli.

Pozn.: Z vlastní zkušenosti (především při práci na projektech v kreativní oblasti) plastic/ rubber duck patří mezi nejdůležitější rozhovory, které se sebou, kačenkou či kolegou můžete vést. Tak jako retrospektiva, které  je další významnou a obohacující aktivitou. Aby bylo vše přehledné, pomohou srozumitelně popsané kategorie např.: je potřeba více…, musíme přestat s…, podněty/ nápady. Retrospektiva vybízí jednotlivé členy týmu k zamyšlení se a vyjádření svých názorů či navrhnutí řešení.

Nástroje komunikace

Existuje nespočet aplikací, které skupinovou komunikaci umožňují kdekoliv, kde se můžete připojit jmenovitě: Jitsi (funguje bez nutnosti zakládání účtu, stačí link, který otevřete v prohlížeči a k dispozici je také aplikace na chytrá zařízení), Google HangoutsSkype či Slack (dle mého výborná aplikace pro pracovní skupiny) a v neposlední řadě Gettick (český počin, aplikace, která vládne všem, a navíc máte vše-zastřešující chat ve kterém můžete například i sdílet lokaci. V současné chvíli pracují na aplikaci pro chytrá zařízení a na novém webu).

Pozn.: Pakliže se nemůžete účastnit pravidelných mítinků, existuje možnost vyplnit formulář např. Howdy, který funguje pro Slack. Stačí nastavit, v kolik a kdy se má odeslat do jaké skupiny, typickými otázkami jsou: Co jsi dělal/a včera?, Co plánuješ dnes?, Co Tě blokuje?

Závěrem

pyxis jsme si prošli různými systémy jako Trello, stále používáme BaseCamp (neboť někteří klienti jsou na tento nástroj zvyklí), avšak klíčovým prostorem se stala právě JIRA a Confluence. Počátek byl velice náročný, časově i psychicky – nastavení nejen samotné struktury a definice návazností , ale i přechod na tento téměř vše-umožňující nástroj předcházely nespočetné hodiny studia a práce. Více než pravdivým výrokem je, že jaké si to uděláte, takové to máte. Nejdříve vymýšlíte vhodný BPM, který  poté postupem času zjednodušíte a pokoušíte se o logičtější návaznost a propojenost. Nicméně, je to neustálý proces, který nezná GTD. A samozřejmě nepostradatelným členem je “náš” Scrum Master, který je zodpovědný za správný vývoj projektu. Podtrženo sečteno, jedná se o velký výdaj s obrovským přínosem pro rozvoj projektu, potažmo celé organizace.

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také