Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Dopady vládních patření na české domácnosti a podnikání
vložila 23.4.2020
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Dopady vládních patření na české domácnosti a podnikání

Mnoho českých domácností se s uzavřením škol a školek dostalo do bezprecedentní situace. Děti se učí doma a také rodiče často pracují z domova. Dopady pandemie budou mít značný dopad také na trh práce. Již nyní je jasné, že tato situace zasáhne více ženy.

Běžně neviditelná péče je v současné situaci klíčová. Jedná se jak o oblast zdravotnictví či sociálních služeb, tak také školství. Domácí vzdělávání zvyšuje nároky na péči o děti a zákaz vycházení představuje zvýšenou potřebu péče o starší členy rodiny.

Lze očekávat, že břímě péče zůstane do značné míry na ženách – podle dostupných dat jsou to v 68 % rodin ženy, kdo pomáhá dětem s přípravou do školy, v 92 % případů ženy perou, v 76 % uklízí a v 79 % vaří. O senior(k)y pečují z 80 % ženy a v případě stálé péče opouští zaměstnání ten, kdo má nižší příjem – většinou se tedy výdělku vzdá opět žena. Zároveň ženy převažují i ve formálním sektoru péče – tvoří 85 % zdravotnického personálu, třetina z těchto žen má děti mladší 12 let a 19 % těchto žen jsou matky samoživitelky.

Nejobtížnější je situace pro sólo rodiče, ale dopadá na všechny rodiny. Nutnost zvýšené péče o domácnost se tak projeví i u bezdětných párů. Nejen ekonomicky, ale rovněž psychicky a sociálně je náročná situace lidí v jednočlenných domácnostech, obzvláště pokud je takto izolován senior či seniorka nebo osoba se zdravotním postižením. „Technologiemi zprostředkovaná komunikace bývá často řešením, ale vyžaduje jistou míru mediální gramotnosti, kterou ne vždy tyto osoby mají. Technologie ale příliš nevyřeší situaci osamělých osob bez rodiny (příbuzných) či alternativních sociálních sítí (tzv. rodin volby tvořených blízkými přáteli), což mohou být např. LGBT+ lidé, obzvláště senioři či seniorky, rozvedení nebo třeba lidé po výkonu trestu či ti, co vyrostli v institucionální péči. Obzvláště tíživá je pak situace pro osoby bez domova,“ říká Zdeněk Sloboda, který se vedle témat rodiny a sexuality také zabývá oblastí mediální gramotnosti.

Ošetřovné a ekonomické dopady krize 

Ošetřovné, které nově mohou čerpat i OSVČ, představuje 60 % příjmu – v rodinách, kde ošetřovné bude muset nahradit jeden příjem, tedy může docházet k problémům se splácením hypoték a dalším finančním nesnázím. Ekonomické dopady obecně více pociťují malí živnostníci (například i proto, že mají omezený přístup k dávkám nemocenského pojištění).

Ekonomická krize v roce 2008 prohloubila již existující nerovnosti včetně těch genderových. Konkrétně v České republice sice nedošlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, ale změnila se forma zaměstnávání. Vzrostl podíl tzv. prekérní práce, tedy takové, která neposkytuje pracovníkům základní jistoty - smlouvy na dobu určitou, zkrácené úvazky, případně zaměstnávání formou tzv. švarcsystému. Mnoho lidí bylo rovněž nuceno stát se nedobrovolně OSVČ kvůli nedostatku stálých pracovních míst. Opatření, která jsou proti pandemii nyní zaváděna a jež v současnosti transformují ekonomiku po celém světě, pravděpodobně budou mít na trh práce podobně rychlé dopady i v podobě nezaměstnanosti.

Ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s tradiční převahou mužů. Pokud si ale chceme vzít poučení z předchozí ekonomické krize, tak je to především to, že extrémně důležitá je reakce vlád na tyto ztráty – ta nakonec rozhoduje, jaké skupiny obyvatel důsledky krize pocítí nejvíce. Typicky je zachraňován automobilový průmysl. Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR.

V současné situaci se vláda zavedením karantény zaměřuje především na nejvíce zdravotně ohrožené skupiny a udržení zaměstnanosti. Tato opatření ovšem pokrývají primárně lidi pracující na hlavní poměr, výrazně menší je ochrana malých živnostníků a živnostnic, z podpory zcela vypadávají lidé pracující na méně stabilních pozicích (pracující na dohody a agenturně zaměstnaní).Na těchto pozicích přitom častěji pracují lidi, kteří vzhledem k dlouhodobě nízkým a nejistým příjmům často nemají vytvořen potřebný finanční polštář. I krátkodobý výpadek nebo pokles příjmu je může uvrhnout do situace, kdy nebudou schopni pokrýt základní náklady. Zejména rizikové jsou náklady na bydlení. V případě absence jiné podpory výrazně roste riziko zadlužení, v horším případě ztráta bydlení. Řada výzkumů také ukazuje na negativní dopady stresu spojeného se ztrátou příjmu na psychické i fyzické zdraví, tedy i na odolnost vůči nemocem. Nemožnost rychle vykrýt dočasný propad příjmu tak může vytvářet vysoké náklady (individuální i celospolečenské).

Podstatný rozdíl v dopadech na trh práce z hlediska genderové rovnosti mezi krizí v roce 2008 a dneškem spočívá v tom, že nyní se uzavírají provozovny osobních služeb, restaurace, hotely – tedy místa, kde pracují převážně ženy.Například mezi průvodci a průvodkyněmi v cestovním ruchu, tedy extrémně postiženém odvětví, je 80 % žen, mezi recepčními v hotelích a dalších rekreačních zařízeních je 83 % žen a jejich průměrné mzdy tvoří pouze 81 % průměrných mezd mužů, kteří tuto práci vykonávají. Ženy tvoří naprostou většinu osob pracujících v oborech kadeřnictví a kosmetika a 89 % žen pracuje v oblasti odborné rehabilitační péče (ČSÚ 2019).

Do situace se promítá také to, že ženy mnohem častěji zůstaly doma s dětmi po uzavření škol a školek. Pokud jsou zaměstnané, sníží se jejich příjem minimálně o 40 %, pokud pracovaly jako OSVČ, či v tzv. švarcsystému, může to pro ně znamenat kompletní výpadek příjmů. Je pravděpodobné, že návrat na trh práce pro ně bude velmi náročný – projeví se ztráta klientely, vypovězení nájmů či zadlužení. Nejvíce se situace dotkne matek samoživitelek.

Situace zaměstnanců a OSVČ

Situace zaměstnanců může být jednodušší, protože na ně se především soustřeďuje ochrana českého sociálně-právního systému. Ovšem podle dat EU-SILC 2018 nemělo 15 % všech zaměstnaných žen a 10 % mužů „standardní“ formu zaměstnání (na plný úvazek a smlouvu na dobu neurčitou). V „nestandardních“ úvazcích častěji pracují mladší lidé (ženy pod 39 let, muži pod 30 let). U žen je to ovlivněno věkem dítěte.

Mezi OSVČ je výraznější podíl mužů (16,7 % mužů jako OSVČ – hlavní činnost oproti 7,7 % žen, podle EU-SILC 2018). Muži převažují v pozicích řemeslníků a pracovníků na stavbách, ženy v oblasti osobních služeb.

Na OSVČ nyní také významně doléhá akutní potřeba digitalizace a vzniká tedy nerovnost mezi těmi, kteří vykonávají typ práce, který lze dělat online, a mají klientelu, která je schopná online služby přijímat. Opět ti, kteří již nyní byli znevýhodněni (nedostatkem finančních rezerv, technického vybavení), se tak ocitnou v ještě složitější pozici.

V případě matek samoživitelek bylo rozhodnutí přerušit podnikání často jedinou možnou strategií přežití. Další ohroženou skupinou jsou pak podnikající v důchodovém a předdůchodovém věku, jejichž podnikání je založeno na osobním kontaktupatří do rizikové skupiny z hlediska možné nákazy COVID-19 a právě tato skupina často nemá dostatečné sociální ani ekonomické zdroje na to přenést své služby do online prostředí.

OSVČ zároveň mají omezený přístup k dávkám nemocenského pojištění, do kterých patří i ošetřovné. Obdobu ošetřovného je jim umožněno čerpat formou dotace ve chvíli, kdy mají pečující závazky vůči dětem a dalším blízkým osobám. Vzhledem k tomu, že se na péči podílí primárně ženy, má toto opatření pozitivní vliv na ekonomickou situaci žen podnikatelek. Na druhou stranu toto opatření vstoupilo v platnost až po týdnech od uzavření mnoha provozoven a obchodů, kdy byly OSVČ bez jakékoliv kompenzace příjmu, vyjma dávek hmotné nouze. Tam ale dochází ke zpětnému testování nároku nikoli na základě aktuální situace, ale příjmů za uplynulé tři měsíce. Tuto situaci nově, od začátku dubna, řeší speciální dávka ministerstva financí. Není ale jasné, zda ji bude možné uplatňovat i zpětně.

Předpokládaný růst nezaměstnanosti a jeho dopady

Lze předpokládat, že nezaměstnanost bude nyní růst jak mezi OSVČ, tak mezi zaměstnanými. Program Antivirus, který spustilo MPSV, poskytuje náhradu až 80 % platu zaměstnaných, ale  až skončí karanténa, nastane pravděpodobně významný ekonomický útlum a lidé tak jako tak o práci přijdou.  Na lidi pracující na DPP, DPČ či jiné typy krátkodobých a nestabilních smluv se nevztahuje téměř žádná pracovněprávní ochrana a mohou být propuštěni velmi snadno.

Nové formy práce během krize a jejich dopady

Můžeme očekávat, že s prodlužováním nouzového stavu bude přibývat pracujících z domova. Současná opatření pravděpodobně povedou i z dlouhodobé perspektivy k většímu tlaku na zavádění flexibilních forem práce. Flexibilita má však svá úskalí, často má podobu právě nejistých smluv na dobu určitou, DPP, DPČ, nebo dokonce tzv. švarcsystému.

Matky samoživitelky jako nejzranitelnější skupina

Domácnosti sólo rodičů představují zvláště ohroženou skupinu i v běžném provozu a nouzový stav na ně dopadá obzvláště tíživě. Pokud musí jeden dospělý ekonomicky zajistit rodinu a pečovat o děti, může se nyní dostat do neřešitelné situace. Podle dostupných dat jsou matky samoživitelky statisticky významně častěji zaměstnané tzv. prekérní formou práce – celkem 16,1 %.

Mezi častá zaměstnání matek samoživitelek patří pomocné pracovnice (12,6 %), pracovnice v obchodu a službách (9,2 %), pracovnice v oblasti osobních služeb (6,5 %). U všech těchto oblastí nyní významně roste riziko ztráty zaměstnání. Naopak méně často se vyskytují na pozicích řídících pracovnic, zákonodárkyň, specialistek, tedy v kvalifikovaných profesích, kde je mnohem jednodušší pracovat z domova. Složitá je také situace pro sólo matky, které pracují ve zdravotnictví (celkem 7,2 % z nich) a které nyní nemohou zůstat doma s dětmi.

Zásahy do intimních práv

Na všechny jistě doléhá ztížená dostupnost běžné zdravotní péče, kdy jsou odkládány neurgentní problémy a zákroky. Významný zásah do svobodného rozhodování žen o svém těle představuje zákaz přítomnosti otců nebo jiných doprovázejících osob u porodu. „Společně se zákazem přítomnosti doprovázející osoby u porodu vedou všechny tyto okolnosti k většímu výskytu porodnického násilí. Tímto termínem označujeme situace, kdy ženy musí podstoupit bolestivé, nedůstojné a někdy i zdraví ohrožující zákroky proti své vůli s argumentem, že jde jen o malé omezení pohodlí. Problém porodnického násilí má dlouhodobé strukturální příčiny v tom, jak je na ženské tělo v rámci medicíny nahlíženo – je chápáno jako odchylka od normy, výzkumy ukazují, že ženské zdravotní problémy a tělesná zkušenost jsou marginalizovány a přehlíženy, typickým příkladem je endometrióza,“ říká Radka Dudová z oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR.

Velmi ohrožené jsou nyní také osoby, které žijí v násilném partnerském vztahu. Z dostupných studií víme, že v dobách krize, nejistoty a prudkého snížení životní úrovnědomácnosti dochází k nárůstu násilí v partnerských vztazích. Existuje také souvislost mezi mírou násilí a ekonomickou (ne)závislostí žen. Pokud se žena žijící v násilném partnerském vztahu ocitne závislá na příjmu partnera, může to její situaci výrazně zhoršit.

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

 

Foto: Pixabay.com

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také