O ženách, které dělají to, co milují
Pomluvy, které kazí vaše jméno, značku nebo dokonce obor - co s nimi?
vložila 22.1.2022
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Pomluvy, které kazí vaše jméno, značku nebo dokonce obor - co s nimi?

 „Říká se, že“ nebo „Každý ví, že“ a také „Slyšela jsem“ až „No, představ si, on / ona / oni dělají to a to!!!“ V rámci příprav na zvládání toho, co se začalo šířit o mě, jsem narazila třeba i na téma „americká studie zjistila, že úspěšní finanční poradci jsou psychopati“ – a to nejsem finanční poradce. Jen jich hned několik znám a vím, že svou práci dělají, jak nejlépe dovedou a s psychopaty to opravdu nemá nic společného.

1. Nestahujte se, nezačínejte pochybovat o svých kvalitách, produktech nebo službách. Nikdo není dokonalý. Ale ostrá bezohledná kritika přitažená za vlasy je vždy překroucenou verzí pravdy.

Bohužel ve většině případů jde dokonce o známé rčení „Potrefená husa se ozve“, tedy když někdo proti něčemu nahlas protestuje, sám to dělá. Možná mu to tak ani nepřijde, možná, že trochu jinou formou, ale můžete se vždy spolehnout, že má vůči vám, co skrývat. I kdyby to byla jen závist, že vám se daří a jemu nebo jí ne tak, jak by si představoval/a. Když vás potřebuje „zneškodnit“ nebo alespoň snížit v očích druhých, musí k tomu mít pořádný důvod.

Je i možné, že jste třeba i nevědomě zavadili slovem nebo písmem o něco, co v mysli toho druhého způsobuje zkrat. Ani v tom se bohužel nedá hledat logika. Prostě má s něčím, co s vámi nebo vaším působením pravděpodobně vůbec nesouvisí, jakousi špatnou zkušenost, a tak mu v hlavě bliká červená. 

Ve skutečnosti ta červená bliká v souvislosti s čímkoli, co je bolestivé. Fyzicky i psychicky. Jo, jo, takové pojistky v mysli máme, to je dobré vědět. A jak jsou lidi náchylnější k ne-mocem, existuje v jejich mysli něco, nad čím nemají moc – ne-moc. Fyzicky i psychicky. A tak se ani člověk nemůže divit, že poslední dobou takových zkušeností může přibývat, když je téma tělesného zdraví tak populární.

2. Sebereflexí si projděte, co jste v tom konkrétním případě podcenili vědomě tvořit. Mohli jste zmínit něco, co si někdo špatně vysvětlil. Mohli jste brát za samozřejmost něco, co je druhým úplně cizí. Pokud můžete, opravte to.

Co máte ve zvyku dělat nebo nedělat a v případě, který se vám tak trochu vymstil, ten zvyk nebyl na místě.

 Například:

- mám ve zvyku neřešit, v kolik někam přijdu na domluvenou schůzku nebo jak dlouho na ní jsem a nechala jsem toho člověka čekat příliš dlouho, nebo

- mám ve zvyku mluvit se zákazníky o svém soukromí, to si však mohl zákazník špatně vysvětlit a spojit s mými službami nebo produkty;

- nemám ve zvyku odpovídat lidem přívětivě na zprávy, když se mi nechce nebo na to nemám čas, a tak se zákazník mohl obrátit na někoho jiného, když jsem zrovna nebyla na příjmu a konkurenční "boj" o zákazníka mohl začít

- byla jsem na tohoto člověka prostě moc rychlá a on pochytil jen zlomek toho, co jsem řekla

(...doplňte si sami, je to docela praktické cvičení a zdravé uvažování si vyhodnotit, co jsem mohla udělat líp)

Buďte konkrétní. Všeobecnosti jsou v této oblasti nejzrádnější. A duševně zdravý člověk vždy dokáže najít něco, co může u sebe v konkrétní situaci zlepšit. Určitě vždy najdete spoustu věcí, které ti druzí měli udělat jinak.

Jo, o těch druhých toho máme tendenci vždy vědět nejvíc, ještě víc než oni sami. Tak to však nefunguje. Každý svého štěstí strůjcem a bez zdravé sebereflexe se člověk ani skupina moc daleko nedostane. 

Teď jde o vaši pověst a tu jste někde dovolili pošpinit. I kdyby to bylo chybou někoho ve vašem oboru, s čím ani nemáte aktuálně vy osobně nic společného. Teď jde o vaše jméno. O vaši jedinečnost, o které moc dobře víte, jakou má hodnotu.

Ale aby to nebylo tak černé, zároveň si vždy při sebereflexi nezapomínejte nacházet i to, co na sobě můžete obdivovat. Co se vám podařilo. A co můžete obdivovat na tom druhém, kdo má zrovna zapotřebí šířit bludy o tom, jací jste nebo co děláte.

Obdiv je totiž to jediné, co dokáže obejít ty červené kontrolky, které nás nevědomě v mysli zamotávají do bolestivých kruhů. A ony právě ty blikající červené jsou „nakažlivé“, protože každý nějaké takové má. A tak jeden strach vyvolává další a už to frčí vědomě i nevědomě – těžko se nachází možnost domluvy.

3. Nepřestávejte komunikovat. Dalo by se říct, že komunikace by se měla znásobit. A neměla by nutně být hned útočná, co všechno ten druhý, kdo pomlouvá, dělá špatně nebo nějaké sebelitování.

Ale FAKTA. FAKTA a FAKTA.

Kdo - co - kdy - kde - jak

(a proč, pokud to 100 % víte,

domněnky a přesvědčení sem nepatří.)

Ten a ten prohlásil, že to co dělám, má smysl. Nezapomínejte, že jakákoli popularita je reklamou. I ta negativní. Člověk se zdravým rozumem si vždy dokáže udělat vlastní názor, ať o vás koluje cokoli. Dejte ven nějaký pozitivní článek, citát, vzpomínku, cokoli, co je nejlépe úplně mimo ošemetné téma. Nějakou informaci, která může někoho dalšího inspirovat k něčemu přívětivému.

Udělám si tu reklamu na Děkovací kartičky. Vytvořila jsem je právě pro povzbuzení v náročnějších dnech dnešní doby, vyjádření prvních uživatelů i zde na Fb Děkovací kartičky.

Pak se snáz uvažuje v kontrastu: Někdo si na mě sice stěžuje, ale potěšila jsem 158 maminek ve skupině o mateřství. Nezvládla jsem něco pracovního dokončit, ale strávila jsem s dětmi hezký večer. Však všichni jsme lidi. Mnozí z nás rodiče, mnozí z nás členové různých skupin, kde hrajeme své role.

4. Zjistěte, od koho pomluva jde a co konkrétně prohlašuje. Pomluvy se nešíří samy sebou. Pomluvy šíří NĚKDO konkrétní. Opravdu není na tomto světě nic černobílé natolik, aby se jednoznačně všichni v okolí přiklonili k jedinému názoru. Každý jsme jedinečný. A opakovaná lež se skutečně nestává pravdou.

Pokud někdo odmítá sdělit, od koho pomluva jde, víte, že má s tématem sám potíž a zjistěte aspoň to co.

Teď je praktické mít reference od spokojených zákazníků, jakékoli certifikáty nebo kladné posudky.

I v osobním vztahu to může znít „Nemám radost z toho, jak to celé vyznělo nebo dopadlo, ale to, co jsem udělala bylo ve snaze zvládnout to a to.“

Vyjasnění pojmů, skutečných činností, úmyslů nebo záměrů je to,

co vnese do rozvířeného prostředí klid.

5. Informujte zdroj šíření strachů překroucených do pomluv a bludů o dostupných faktech. A to nejlépe co nejméně přežvýkaných. Člověk se zdravým rozumem si dokáže vytvořit vlastní duševně zdravý názor, ať jsou pomluvy jakékoli.

Stejně jako dáváme přednost jídlu přímo z originálních surovin, nenecháváme si ho předžvýkat celou řadou „kamarádek“ a „reportérů“ a tak bychom se měli naučit zacházet i s informacemi.

Na střední i vysoké škole mě potěšilo, když vyučující začal objasněním základních pojmů. A tak by to mělo být i v běžné lidské konverzaci, kde jsou nějaké zádrhely.

Ústav pro jazyk český si dal docela záležet, abychom měli už celkem dobře popisné definice pojmů, se kterými se setkáváme. 

Tak třeba pomluva je podle něj nepravdivá špatná zpráva o někom. Právně dokonce trestný čin, kdo úmyslně ohrozí vážnost jiného u spoluobčanů sdělenou nepravdou.

Vezmeme si za příklad ochránce přírody – různé ty ekology – dá se říct, že mají dobrý vztah k přírodě a není jim lhostejné, jak se k ní kdo chová. A dá se taky říct „no jo, to jsou ti, co se přivazují ke stromům, aby zachránili svět a drží protestní hladovku“. A už máte drama v paní, která jen chtěla, aby někdo hodil odpadek do koše místo jen tak na zem.

Řekněme, že se k nám v takové souvislosti dostane zpráva: „Ona je ekoložka, to se určitě přivazuje ke stromům, aby je nepokáceli a celou rodinu nechává hladovět, že musejí děti jíst jen bobule a byliny z vlastní zahrady a nic jiného nesmějí.“

Kde však pravdu o takové „ekoložce“ zjišťovat? Říká se: „Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.“ Jo, lidská mysl je ohromně tvořivá a v některých jejích částech žádnou logiku nenajdete (v nevědomí je vše spojeno bolestí, takže pak bliká červená na cokoli, co s danou věcí v normálním světě absolutně nesouvisí).

Zeptáte-li se strýčka Googla nebo jiných médií či úředníků, velice rádi vám většinou nezapomenou poskytnout katastrofické scénáře o čemkoli, co s ekologií může souviset.

Je daleko praktičtější nejdřív zjistit základní definici – on-line verzi českého slovníku od ústavu pro český jazyk najdeme zde https://prirucka.ujc.cas.cz/

A máme tu: „1. věda o vztazích mezi organismy a životním prostředí a mezi organismy navzájem; 2. šetrnost, ohleduplnost k životnímu prostředí, k přírodě a péči o ně

No vida, zdravý rozum má s čím pracovat, péče o přírodu asi nebude přivazování se ke stromům. Dobrá, tak fajn. Ale viděli jsme ty děti, jak chtěly zmrzlinu a ta ekoložka jim ji nekoupila. Tak to je nějaké divné.

Chcete pátrat po všech, kdo kdy zaznamenali její chyby, aby vám nějak potvrdili, že dětem nedovolí nic mimo bobulí ze zahrady? Tak to je bohužel ta nejčastější porucha, jaká se mezi lidmi šíří. Vidíme to dnes a denně v médiích. A tento virus je daleko závažnější, než nějaká devatenáctka.

Budete-li se obklopovat zprávami lidí, kteří mají potřebu převážně kritizovat a předávat si drby, můžete se spolehnout, že je jen otázkou času, kdy se terčem kritiky a drbů stanete vy.

V mezilidských vztazích není jedinou obranou útok, ale skutečný zájem zjistit, co je pravdou na té druhé straně. A ne u třetích stran. Jestli si chci udělat názor na stravu dětí ekoložky, podívám se kam? Na tu ekoložku a co jim dává!

Podívám se, nejlépe v delším časovém období, jak na tom jsou – jsou zdravé a prospívají nebo naprosto neovladatelné a vyhladovělé?

Budu mluvit s ní, budu se upřímně zajímat, jak to s tou ekologií má a co ji k tomu vedlo. Podívám se, jestli jsou ty děti s takovým jídlem spokojené. Co má ona na tom jídle ráda? Proč volí takovou stravu pro sebe a svou rodinu. Je ta strava vyvážená tak, aby rostly?

Většinou najdeme celkem lidské odpovědi a lehce si můžeme doplnit, že ten, kdo zprávy šíří, má potřebu se za něco mstít. Pokud je ochoten komunikovat – třeba ne hned, ale čas si najde – dá se dobrat vzájemnému porozumění. Pokud zavře dveře, bude se muset se svými touhami se mstít vypořádat sám.

Když bychom to převedli třeba na vaše zákazníky, když jste terčem pomluvy: Je vhodné informovat, ať se pomlouvač podívá, jak na tom byli dřív a jak na tom jsou dnes na dané téma, které bylo předmětem řešení.

Zlepšila se jejich situace nebo pohled na ni? Co jim skutečně přinesla? Byla pro ně spolupráce prospěšná? Možná jim nevyhovovala forma, vyjádřili se k ní? Buďte konkrétní a poskytujte počty. Je rozdíl se bavit o stovkách zákazníků, kteří byli chybně obsloužení, anebo o třech, u kterých nastala chyba. 97 nebo i 497 jich mohlo být obslouženo správně. A dva z těch tří mohli prostě mít jen špatný den.

Nikdo není dokonalý a životní i pracovní záležitosti se dají zvládat nespočetně způsoby. Je to však upřímný zájem o zdroj šíření informací, co člověku umožní si vytvořit vlastní duševně zdravý názor. A s takovými se pak nemusí šířit strachy a nejistoty. Jsou přeci i daleko příjemnější emoce, ve kterých bychom mohli žít.

6. Dávejte, prosím, přednost konstruktivním zprávám a řešením.

Na závěr, pomluvám se dá předcházet tím, že se budeme věnovat konstruktivním zprávám a řešením. Když už někdo přijde s nějakou kritikou, ať ji laskavě přednese i s konkrétním návrhem proveditelného řešení. Třeba v čem by bylo vhodné člověka vzdělat nebo o čem ho informovat. Případně, co mu umožnit, aby zažil. Když už má někdo potřebu řešit někoho jiného.  

A tento závěrečný bod je mojí představou o domově, práci i prostředí, kde když už někdo komunikuje o někom dalším, tak převažuje upřímný zájem jeden o druhého, místo předsudků a strachů. Chtěli byste v takovém světě žít nebo pracovat taky?

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také