Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
Dalibor Dostál: Muž, který do české krajiny vrátil zubry a další velké kopytníky
vložila 10.2.2021
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

Dalibor Dostál: Muž, který do české krajiny vrátil zubry a další velké kopytníky

Dalibor Dostál nejdříve pracoval jako novinář, ale již tehdy ho to táhlo hlavně k tématům týkajícím se přírody. Formou článků se společně s nejrůznějšími vědci věnoval propagaci návratu velkých kopytníků do krajiny. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, jejíž stěžejním projektem je rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ta v září loňského roku získala prestižní cenu za udržitelnost v Cenách SDGs v kategorii Změna klimatu.

Jak dlouho vaše ochranářská společnost Česká krajina funguje a jak vás napadlo ji založit?

Neziskovku jsem založil v roce 2007. Několik let předtím jsem působil jako novinář a formou článků jsme se spolu s vědci věnovali propagaci návratu velkých kopytníků do krajiny. Předpokládali jsme, že se tohoto tématu, které je součástí ochrany přírody ve vyspělých zemích už desítky let, chopí některá z existujících ochranářských organizací. Ale protože se tak nestalo, založili jsme vlastní ochranářskou společnost a pustili se do toho sami.  

Takže tomu předcházel již váš dřívější zájem o ochranu přírody z dob, kdy jste o ní psal jako novinář?

Přesně tak. V článcích jsem se věnoval například návratu zubrů na Slovensko, do Německa a dalších zemí. Připadalo mi zvláštní, že Česko zůstává zřejmě poslední zemí Evropy, která má pro návrat zubrů do přírody ideální podmínky, ale kam se tito velcí kopytníci zatím v přírodě neobjevili.  

Co je hlavní náplní vašeho spolku?

Snažíme se „opravit“ v přírodě to, co člověk rozbil, aby přírodní procesy mohly znovu fungovat a ohrožené druhy nemizely z krajiny. Klíčovou skupinou jsou pro nás motýli. Jsou krásní, ale zároveň velmi zranitelní. A právě vymírání motýlů v posledních desetiletích je způsobeno tím, že člověk předtím v krajině vyhubil velké kopytníky – divoké koně, zubry a pratury. Tato zvířata zabraňují tomu, aby krajina zarůstala agresivními druhy trav a náletových křovin. Tím se do přírody mohou vracet vzácné květiny a s nimi i ohrožení motýli. 

Jaké jsou vaše klíčové projekty?

Nejznámější je určitě rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Tato lokalita se stala první na světě, kde se tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy objevily v rámci jedné rezervace. 

Můžete nám rezervaci divokých koní nějak stručně přiblížit?

V roce 2015 jsme začínali na 40 hektarech, dnes má zhruba 230 hektarů. Velcí kopytníci tam ukázali, že dokáží fungovat jako lékaři nemocné krajiny. A že velmi rychle dokáží zbavit přírodu neduhů, se kterými si nedokáží poradit jiné způsoby péče o krajinu, jako je třeba kosení nebo pastva domácích zvířat. Díky tomu se do bývalého vojenského prostoru vracejí vzácné druhy, které tam vyhynuly třeba i před několika desítkami let.   

Dá se do rezervace jít podívat?

Kolem rezervace vede okružní stezka, která slouží návštěvníkům. Je přístupná celoročně. Tím, že jde o výlet do přírody, ji mohou navštěvovat lidé i za současné situace, kdy jsou kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru uzavřené zoologické zahrady a další zařízení. Je samozřejmě nutné dodržovat všechna platná nařízení, jako rozestupy, výlety v rámci jedné rodiny a podobně. Jsme rádi, že divocí koně takto mohou veřejnosti vrátit obrovskou podporu, díky které tento projekt v minulých letech přežil různé likvidační tlaky.     

Aktuálně procházíte Akcelerátorem Cen SDGs, kde jste společně s dalšími čtyřmi projekty postoupili do jarní akcelerace. Jak se vám dosavadní program líbí?

Akcelerátor je pro nás velmi přínosný. Jsme malá neziskovka, která pracuje na poměrně velkém projektu a je navíc zahlcená obrovskou administrativou a byrokracií, které podobné organizace v jiných zemích Evropy nemusí řešit. Akcelerátor nám umožnil setkat se s mnoha inspirativními lidmi a teď v jeho rámci pracujeme na zavedení konkrétních kroků, které nám umožní pracovat efektivněji v oblasti získávání finančních prostředků i organizace práce.  

V čem vidíte největší přínos pro váš projekt?

I když v přírodě jsou rezervace velkých kopytníků řešením, které přináší dlouhodobou udržitelnost v rámci ochrany přírody, naše vlastní fungování v rámci neziskovky v současné době dlouhodobě udržitelné není. Když jsem začínal, musel jsem práci na projektu plus zaměstnání věnovat kolem devatenácti hodin denně. Vlastně jsem spal jen od půlnoci do pěti do rána a jinak seděl u počítače. Teď už je to lepší, ale současných patnáct až šestnáct hodin denně pořád není žádná hitparáda. Akcelerátor by nám měl pomoci současné pracovní tempo trochu zcivilizovat.

**************************

Asociace společenské odpovědnosti v loňském roce již počtvrté udělila Ceny SDGs udržitelným projektům, které mění Česko a svět k lepšímu. Projekty přihlášené do Cen SDGs 2020 měly poprvé možnost zapojit se do Akcelerátoru Cen SDGs. Na podzim se 25 projektů účastnilo rozvojového programu a následné individuální akcelerace, která jim pomohla znásobit pozitivní dopad aktivit, které na podporu SDGs již realizují. S novým rokem začala druhá část Akcelerátoru Cen SDGs, v rámci které bude každému ze zmíněných 5 projektů přidělen profesionální mentor. Ten bude spolu s projekty odhalovat slabé stránky, nacházet jejich efektivní řešení a třeba i nové cesty, kterými se vydat. Projekty mohou využít i odborných služeb a rad více než 200 expertů z Impact Hub. V neposlední řadě získají projekty rozpočet na osobní rozvoj a případné napojení na investice. Jarní část Akcelerátoru Cen SDGs skončí na konci března 2021.

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také