Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

O ženách, které dělají to, co milují
75 % zaměstnanců neziskových organizací jsou ženy. Ale co vedoucí pozice?
vložila 14.5.2020
309 Your IP address (2a00:1ed0:17::9337) is not a member of allowed address range. Please, visit https://stream.exchange.cz, logon to your account and add this IP address to the list of allowed servers.

75 % zaměstnanců neziskových organizací jsou ženy. Ale co vedoucí pozice?

Muž ve vedení? Nic zvláštního. Žena ve vedení? Rarita. Mění se ale toto vnímání spolu s proměnnými, které jsou v sektoru zavedeny? 

Ne tak docela. Vyšší pozice obvykle znamená více zaměstnanců mužského pohlaví, a to platí prakticky pro všechny obory, i ty, kde dominují ženy. Vezměte si například vzdělávání: 87 % učitelského sboru na základních školách v USA tvoří ženy. Přesuneme-li se ale do vyšších pater vzdělávacího sektoru, toto procento se bude měnit. Na středních školách je zastoupení žen 62 % a v případě terciárních institucí se genderová propast rázem smývá: poměr přednášejících ženského a mužského pohlaví je přibližně 50:50. 

Nerovnoměrnost se dál zvyšuje, když v žebříčku postoupíme do kruhů managementu. ⅔ všech ředitelů středních škol a ¾ školních inspektorů jsou muži. 

A pokud se budeme bavit o genderové rovnováze mezi klasickými zaměstnanci, neziskový sektor se tomu vzdělávacímu významně podobá: 75 % pracovní síly tvoří ženy. Znamená to, že většina neziskových organizací má generální ředitelky? Příklad vzdělávání ukazuje na přesný opak, ale pojďme si to analyzovat důkladněji, ať máme jistotu. 

Co se vlastně myslí neziskovými organizacemi?

To je třeba specifikovat, protože pod tímto označením si často představíme sociálně orientovaný subjekt, který se zaměřuje na nesobeckou pomoc zranitelným skupinám. Naproti tomu ziskové organizace mohou z našeho pohledu působit v jakémkoli odvětví. 

Kromě výše uvedeného mohou mít neziskové organizace charitativní rozměr, kdy pořádají sbírky na léčbu nemocí, z nichž nejrozšířenější je rakovina. Dalším příkladem jsou centra léčby závislostí, která se mohou zabývat řadou různých závislostí najednou, případně se specializovat a pracovat například pouze s pacienty, kteří trpí problémovým hráčstvím. Existují také organizace založené ženami, které mají za úkol motivovat ostatní ženy, zvlášť ty z nízkopříjmových zemí atd.

Neziskových organizací je ale obrovská spousta a my jsme si uvedli pouze zlomek. Působí totiž v řadě odvětví od vědy přes dopravu až po odpadové hospodářství. Jak vyplývá z výše uvedené zprávy, neziskovým činnostem nemusí nutně dominovat ženy. Například v náboženských organizacích je výrazně více mužů a v těch sportovních/rekreačních o něco více. 

Neziskové vs ziskové organizace: Proč těm prvním dominují ženy? 

Ziskové i neziskové organizace sledují rozdílné cíle, což je evidentní už z jejich označení. Ziskové společnosti prodávají zboží a služby a snaží se zvyšovat svůj zisk z prodeje. Čím rychleji, tím lépe. Neziskové organizace mají za cíl pomáhat společnosti a dělat svět lepším místem. 

Tím samozřejmě netvrdíme, že ziskové společnosti nemůžou mít na svět působit pozitivně. Například Tesla Elona Muska popularizuje ekologická alternativní paliva a aplikace Headspace zase mediaci jako metodu zlepšení duševního zdraví – obojí společnosti prospívá. Hlavní motivací pro růst ziskové organizace ale zůstávají peníze, zatímco ostatní efekty její činnosti jsou považovány za podružné. 

A to je důvod, proč v ziskových organizacích najdete víc mužů než v těch neziskových. Není to dáno jen penězi, může za to i postavení, které velké peníze obnášejí. Tato zpráva uvádí řadu zajímavých souvislostí o mužích a ženách ve vztahu k práci. Ženy sice usilují o vysokopříjmové pozice stejně jako muži, ale o tu prestiž ve srovnání s ostatními jim tolik nejde. Mužům jde o prestiž velmi. 

Druhým faktorem, proč v neziskových organizacích převažují ženy, je skutečnost, že tu častěji bývá flexibilnější pracovní doba, dovolená a mateřská dovolená. To bývá mnohdy kompenzováno nižší mzdou, ale řadě žen to nevadí, protože mají na bedrech spoustu povinností s domácností a rodinou.

Lidé mají navíc tendence taková rozhodnutí dělat podvědomě kvůli postojům společnosti. Vedoucí pozice, ambice a tvrdá práce jsou rysy, kterých si společnost cení zejména na mužích. Na ženách si společnost nejvíce cení empatie, laskavosti a morálky. Jinými slovy, ženy jsou motivovány k tomu, aby měly vlastnosti vhodnější pro úspěch v neziskových organizacích, a to samé platí pro muže v ziskových organizacích. 

Ženy na vedoucích pozicích v neziskových organizacích: současný stav 

Tyto rysy jsou při práci pro neziskové organizace velmi užitečné. Ale co ve vedoucích pozicích? 

Ve vedoucích pozicích je všechno úplně naopak. 71 % generálních ředitelů velkých neziskových organizací tvoří muži. 69 % dotázaných respondentů dále uvedlo, že vedení jejich organizace je převážně mužského pohlaví. To znamená, že ve vrcholném managementu neziskových organizací jsou muži i přesto, že většinu pracovní síly celého sektoru tvoří ženy. 

I tak ale 57 % žen, které v současnosti nezastávají vedoucí pozici, usiluje o získání exekutivní role. Je zajímavé, že čím je žena mladší, tím je ochotnější být ve vedení společnosti. Tuto ambici připustilo 72 % respondentek ve věku od 18 do 34 let. 

Nejrozšířenějším důvodem, proč zbytek žen není ochotný zastávat vedoucí pozice, je nedostatek času. 44 % z nich dále uvádělo jako hlavní demotivační faktor „příliš velký stres“. 

57 % je ale lepší než nic. V ziskovém sektoru je procento žen usilujících v budoucnu o vedoucí pozici pouhých 37 %. 

Ženy na vedoucích pozicích v neziskových organizacích: budoucnost

Počet generálních ředitelek ve světě byznysu i neziskových organizacích průběžně narůstá. Problém, který je třeba řešit: přetrvávající genderová mzdová propast. Generální ředitelky, které spravují neziskové organizace s ročním rozpočtem až 5 mil. $, mají o 23 % menší mzdu než muži na stejných pozicích. Ta samá čísla se objevují prakticky ve všech odvětvích – ženy vydělávají o 20 % méně než muži

Nicméně 59 % zaměstnanců neziskových organizací je přesvědčena, že větší zastoupení žen ve vedení pomůže organizaci rychleji dosáhnout cílů. A to nejlepší, co může každá nezisková organizace udělat, je být vůči všem zaměstnancům transparentní ohledně platových podmínek. Většina lidí si existenci mzdové propasti v rámci společnosti či dokonce celého odvětví vůbec neuvědomuje: o platu se nikde příliš otevřeně nemluví. 

Jak se genderová mzdová propast snižuje a ženy začínají být při vyjednávání navýšení platu sebevědomější, poměr generálních ředitelů a ředitelek by se měl rapidně proměnit. V nejbližším roce se to asi nestane, ale už teď vidíme skokovou změnu směrem k rovnější budoucnosti všech.

Nahlásit obsah

Co je s obsahem v nepořádku?

Sdílet obsah

Vyberte ze svých kontaktů

Čtěte také